Konec Darwinovy teorie?
Chybí nálezy přechodných článků, na to kolik v jakém množství nalézáme fosílie jednotlivých druhů (až několik milionů), proč nenacházíme několik milionů přechodných druhů?
Nalézáme druhy, které by měli být mnoho miliónů let staré, přesto jsou nalézány i v současnosti a jsou stále stejné (např. Latimerie, hmyz, ....)- žádná evoluce, žádný vývoj.
Nalézáme geologické vrstvy, kde jsou stopy člověka i dinosaurů najednou.
Bylo nalezeno obrovské množství lidských výtvorů - kreseb a soch dinosaurů. Jak je starověcí lidé znali, když podle evoluční teorie s nimi vůbec nežili? (Mexiko, USA, Peru, Kambodža, ....)
Nalézáme na mnohých místech na zemi obrovské množství fosílií zcela náhle i ve velmi starých geologických útvarech (a to velmi složité organizmy - kambrická exploze)
I podle evoluční teorie nejstarší organizmy mají velmi složité části těla a orgány (nejsou to primitivní zvířata).
Geologické vrstvy jsou mnohdy v obráceném pořadí, než mají podle evoluční teorie být.
Zkameněliny jsou konečných forem bez stop vývoje z předcházejících organizmů.
Můžeme měnit gen např. pro ploutev jakkoli, končetinu tím nenaprogramujeme, protože ta je řízena zcela jinými geny, ležícími na jiném místě chromozomu.
Evolučně vzdálené organizmy mají stejný typ chromozomů
Neandrtálec žil současně s Homo Sapiens, není jeho předchůdce, Ramapithecus patří mezi opice, ne mezi lidi, chybí postupný vývoj člověka
Vzhledová podobnost člověka s opicí není podobnost genetická, stejné procesy jsou ovládány zcela jinými geny, člověk má typ aorty podobný jako netopýři a ptakopysk, naproti tomu opice (primáti) mají typ aorty jako myši a klokani. Jak se tedy aorta mohla přeměnit ?
Chemická evoluce z neživé hnmoty není možná, musí splňovat neuvěřitelné množství podmínek pro vznik.
Mutacemi nevzniká nový život, pokud se podmínky vrátí k původnímu stavu, i zmutované organizmy se navrátí k původní podobě (v dalších generacích - žádná evoluce).
Prvky v buňkách nemohly vzniknout postupně,ale najednou, jednotlivé prvky buńky spolu spolupracují (např. rRNA, RNA, DNA), stačí odebrat 1 prvek a vše nefunguje (tzv. nezjednodušitelná. složitost).
Dlouhá doba nemůže nahradit informace, buňka sama nemůže vzniknout jen proto, že měla milióny let na vývoj, někdo musel dodat potřebné informace, pokyny, aby se organizmus choval tak a tak. I nejjednodušší formy života v sobě skrývají obrovské množství informací.
Lidské tělo je extrémně složitý komplex, jednotlivé části nemohou fungovat bez jiných, i zde není možno, aby orgány vznikaly postupně.
Pokud by člověk žil víc jak milion let, jak to, že lidské civilizace se zde objevily náhle cca před 10.000 lety?
Pokud víme, jaký je přírůstek lidstva za rok a stav obyvatelstva ve starověku(což přibližně víme), dá se jednoduše s určitou pravděpodobností určit věk lidstva a počet lidí v danném období (i s korekcí - války, nemoci) - celkově není to víc než 100.000 let !!
Datovací metody pro určení stáří nejsou přesné - některé vychází přímo z evoluční teorie (odkazují se na ni v datování) a nebo vycházejí z předpokladů, že určité hodnoty byly i v minulosti konstantní (což nevíme)
Všude okolo nás pozorujeme úbytek druhů rostlin a zvířat, nepozorujeme, že by vznikaly nové druhy zvířat. Pozorujeme rozklad (viz. termodynamické zákony)
Pozorujeme genetické variace v rámci určitých druhů zvířat, ale druhy zůstávají stále stejné.
Země je jedinečná planeta, muselo být splněno mnoho faktorů, které musí být zároveň. Pravděpodobnost, že to vzniklo náhodou je 1/1.000.000.000.000.000, tedy 10 na -15, což je jedna tisícina bilióntiny.
Vesmír je velmi mladý, např. podle množství prachu na Měsíci (velmi malé množství), při prvním výstupu na Měsíc se předpokládalo několik metrů prachu (bylo to jen několik centimetrů).
